Popis společenstevní honitby Kozlany

Honitba „ KOZLANY „ se rozprostírá v území katastru obce Kozlany.
Její celková výměra činí 674 ha, z toho připadá na:

Sestává se z pestrých honebních částí v nadmořské výšce od 300 m  v jižní části až po  399 m v severní části. V severní části Řežavá ji tvoří zbytek singulárního lesa , na ní navazují pastviny a zatravněné plochy prorostlé keři. Dále k jihu se rozprostírá polní část honitby, jejímž středem protéká Rostěnický a Kozlanský potok, lemovaný alejí topolů a jeřabin. Na tomto potoku jsou zbudovány tři záchytné rybníčky nad obcí a jeden větší rybník s mokřady pod vesnicí.
Polní honitba je protkána sítí polních cest s alejemi třešní, dále jsou zde velmi významné remízy s trvalými křovinatými a stromovými porosty. V části Hájek a Tři lipky je vysázena lesní kultura, která v budoucnu bude sloužit jako ochranný les- proti vodní a větrné erozi.
Z tohoto stručného popisu vyplývá, že honitba co do rozlohy a pestrosti honebních částí dává dobré předpoklady k mysliveckému hospodaření s drobnou a srnčí zvěří.

Výskyt a předpoklady chovu zvěře

V honitbě  Kozlany se vyskytuje v dostatečném počtu bažantí zvěř, jí prospívají právě vhodně rozložené remízy a zatravnělé části honitby. Taktéž jí nevadí dnešní způsob hospodaření zemědělských podniků – převážné pěstování obilovin a řepky. Jediným problémem jsou příliš velké lány především řepky, kde se zdržují predátoři této zvěře – lišky a černá zvěř.

Dále se vyskytuje zajíc polní v dostatečném množství pro reprodukci. Rozmnožení této zvěře však brání nevhodné obhospodařování pozemků – příliš velké lány jedné plodiny – především obilnin a řepky – téměř chybí pole řepy, jetele a jiných plodin zpestřujících potravní nabídku této zvěři po většinu roku. Zajícům škodí na jaře vláčení polí pro síji, ringlování ozimů, téměř celoroční postřiky polních kultur a to rychlou a širokozáběrovou technikou.

Tato zemědělská činnost zničí  většinu na jaře rozených mladých zajíců, na podzim pak způsobuje nedostatek přirozené potravy – poorání polí, zajíc se nemůže přizpůsobit těmto náhlým změnám v  nabídce potravy na velkých lánech.
V dostatečných počtech a dobré kvalitě se vyskytuje srnčí zvěř po celé ploše honitby. Jí opět svědčí pestrost honebních částí. Zdravotnímu stavu neprospívají velké lány řepky  především  na podzim a v zimních měsících.

V honitbě se stále udržují nízké stavy koroptví, v letním období jsou pozorována hejnka koroptví hlavně v částech honitby s keřovitými a zatravnělými porosty.

Většímu rozšíření koroptví však brání výskyt nadměrného počtu dravců – především jestřábů. V poslední době se velmi  přemnožil jezevec, který taktéž se podílí na plenění hnízd pernaté zvěře.

Návrh jarních kmenových stavů odpovídajících výkladu § 3 zákona č. 449/2001  o myslivosti

Minimální stavy

Plán hospodaření se zvěří v honitbě

Z výše uvedeného popisu honitby jsou znatelné vhodné podmínky pro chov drobné a srnčí zvěře. Úživnost honitby je dobrá, problémem bývá často jednotvárné obhospodařování půdy zemědělskými subjekty – monokultury pšenice, ječmene a řepky na velkých souvislých lánech.  Vhodné by bylo rozčlenit velké lány jinými plodinami nebo zelenými pásy.

V současné době probíhají práce na komplexních pozemkových úpravách – obnova již dříve provedeného scelování pozemků, při kterém budou obnoveny dříve zaorané cesty a aleje, čímž se dále zlepší životní prostředí jak lidí tak i zvěře.

V posledních letech se daří zvyšovat stavy drobné zvěře, takže dosud stanovené kmenové stavy  jsou bez problému dodržovány. Bude třeba se věnovat zachování a dalšímu zvyšování stavu koroptví – třeba i umělým vypouštěním zvěře. Problém však působí velký počet dravců – především jestřábů v takovýchto částech honitby. Pro přikrmování zvěře budou udržována a obnovována dosud vybudovaná krmná zařízení – zásypy, rohatiny , krmelce pro srnčí a zajíce, slaniska a napajedla. Krmivo bude zajišťováno z posklizňových linek zemědělských podniků, vlastní výrobou sena, letniny, řepy , kukuřice a sběrem jablek a jeřabin. Pro doplňkové zimní přikrmování bude nakupováno speciální krmivo – vhodné i pro přimíchání medikamentů.  Nedílnou součástí péče o zvěř je i ochrana zvěře a myslivosti proti škodlivým činitelům  - zajištění  výkonu mysliveckých stráží . Dále pak lov zvěře a zvířat škodících myslivosti. K tomuto účelu je vybudován dostatečný počet posedů a pomocných zařízení pro odlov kun a lišek. Taktéž jsou chováni lovečtí psi se speciálním výcvikem k tomuto účelu. Při plánování lovu  zvěře je vždy přihlíženo ke zjišťování stavů zvěře sčítáním a to jak jarním , tak i stavů před lovem pochůzkami honitbou. Samotný lov je pak prováděn tak, aby byly zachovány dostatečné stavy zvěře pro její reprodukci.

Hospodaření MS Kozlany v souladu s legislativou

Naše myslivecké sdružení hospodaří na honebních pozemcích v katastru obce Kozlany v souladu s platnými legislativními předpisy. Tím nejdůležitějším je Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti a jeho prováděcí vyhlášky v platném znění, pak také další legislativa České republiky související s myslivostí (např. Zákon č. 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny, Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích) , konečně i legislativa Evropského společenství (např. Směrnice Rady č. 92/43/EEC o ochraně stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, Směrnice Rady č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků, Natura 2000 – síť mezinárodně významných chráněných území EU s různými omezeními myslivosti) a různé mezinárodní úmluvy (Bernská konvence, Bonnská konvence, Washingtonská konvence – CITES, Ramsarská konvence).
Myslivostí se dle Zákona o myslivosti rozumí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví. Za zvěř se považuje obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů uvedených v zákoně č. 449/2001 Sb. . Tento taxativně stanoví druhy zvěře, které lze myslivecky obhospodařovat.

Právo myslivosti je souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků.

Těmi se rozumí všechny pozemky neuvedené v nehonebních pozemcích, tj. pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře, obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti,
Souvislé honební pozemky (z jednoho pozemku je možno se dostat na druhý bez vstupu na pozemek nehonební) tvoří honitbu. V té je možné po schválení orgánem státní správy myslivosti provozovat myslivost. Výměra honitby je stanovena na nejméně 500 ha. Návrh na její uznání podává vlastník honebních pozemků nebo honební společenstvo více vlastníků. Vlastník nebo honební společenstvo pak v honitbě zajišťuje výkon práva myslivosti sami nebo ho mohou pronajmout české fyzické osobě mající platný lovecký lístek, mysliveckému sdružení  nebo české právnické osobě na honebních pozemcích zemědělsky či lesnicky hospodařící. Smlouva o nájmu musí být uzavřena písemně na dobu 10 let.

Chovem zvěře se rozumějí odborné zásahy sledující biologické cíle, tj. zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavů zvěře na optimální stav. Uživatel honitby ( držitel nebo nájemce) je povinné zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí o uznání honitby.

Ochranou myslivosti se rozumí ochrana zvěře před nepříznivými vlivy prostředí, před nakažlivými nemocemi, před škodlivými zásahy lidí a před volně pobíhajícími domácími zvířaty, ochrana životních podmínek zvěře, zajištění klidu v honitbě a ochrana mysliveckých zařízení. Je zakázáno plašit a rušit zvěř jakýmkoliv způsobem, zvláště v době hnízdění a kladení mláďat, s vyjímkou opatření k zábraně škod působených zvěří a dovolených způsobů lovu. Vlastníkům domácích zvířat je zakázáno nechat je volně pobíhat v honitbě bez dozoru. K zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni vlastníci, popřípadě nájemci honebních pozemků (zjednodušeně kdokoliv zemědělsky hospodaří v honitbě) oznámit s předstihem uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin. Provozovatelům mechanizačních prostředků na kosení pícnin zákon ukládá používat účinných plašičů zvěře, a pokud je to možné, provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji. Provozovatelé silážních jam a krechtů mají provádět opatření proti nežádoucímu přístupu zvěře. V zájmu ochrany zvěře jsou uživatelé polních honiteb povinni pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí; vlastník, popřípadě nájemce lesních pozemků může tuto činnost povolit jen při dodržení předpisů o lesích (tj. dle zákona č. 289/1995 Sb.)

Uživatelé honiteb jsou povinni provádět v době nouze dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou.Uživatel honitby je povinen provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat. Počty a objemy těchto zařízení se uvádějí v plánu mysliveckého hospodaření a v ročním statistickém výkazu o honitbě.

Doba lovu a podmínky lovu. Lovit lze jen zvěř, která není hájena, a to ve stanovené době lovu. Pokud orgán ochrany přírody rozhodne o odlovu živočichů, kteří nejsou zvěří, může tento odlov provést za stanovených podmínek osoba oprávněná podle tohoto zákona (držitel loveckého lístku).Vyhláška stanoví dobu lovu jednotlivých druhů zvěře a bližší podmínky provádění lovu. Zákon také přesně stanovuje zakázané způsoby lovu, tyto taxativně vyjmenovává. Každý kus ulovené nebo nalezené zužitkovatelné zvěře spárkaté musí být ihned po ulovení, nalezení nebo po provedené dohledávce označen nesnímatelnou plombou; zúčtovatelné plomby vydává uživatelům honiteb orgán státní správy myslivosti. U ostatní zvěře ulovené na společných lovech musí být při přepravě více než 10 kusů vystaven uživatelem honitby lístek o původu zvěře; to platí i u zvěře dohledané po provedení společného lovu. Uživatel honitby může prodávat jen zvěř, zvěřinu a jiné části zvěře pocházející ze své honitby; o ulovené zvěři, jejím prodeji a vlastní spotřebě je povinen vést evidenci. Při prodeji je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.5).

Uživatel honitby je povinen hradit škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech a rovněž škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř. Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů26) ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.

Orgány státní správy myslivosti
(1) Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků, je Ministerstvo zemědělství. Na území národních parků je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo životního prostředí.
(2) Na území krajů je orgánem státní správy myslivosti krajský úřad v přenesené působnosti.
(3) Na území hlavního města Prahy je orgánem státní správy myslivosti Magistrát hlavního města Prahy. Přenesená působnost, která je tímto zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům, může být statutem hlavního města Prahy svěřena městským částem.
(4) Na území obcí je orgánem státní správy pověřený obecní úřad v přenesené působnosti.
(5) Na pozemcích určených pro obranu státu vykonává působnost krajů v přenesené působnosti a obcí v přenesené působnosti Ministerstvo zemědělství. V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcím a krajům.
(6) Ministr zemědělství zřizuje Mysliveckou radu jako svůj poradní sbor složený zejména ze zástupců jiných správních úřadů, celostátně působících mysliveckých organizací,6) zemědělských a lesnických organizací, vysokých škol a výzkumných ústavů s činností na úseku myslivosti.

nahoru